V Café Sinistra

Když mi bylo osm let, zastavili jsme se s otcem před veřejnou prádelnou na našem sídlišti. “Všechny zdejší domácnosti mají pračku a oni to moc dobře vědí. Snad nikdy nebudeš muset poznat, proč to tak celé je,” řekl mi.

Když teď, o dvacet let později, sedím v Café Sinistra, oblečená v otrhané kožené bundě a s brašnou nacpanou předměty, které mě snad už konečně přivedly na správnou stopu, myslím na tento okamžik a taky na otcova poslední slova: “Nepij alkohol a nekuř tabák. Játra máš jen jedna a plic jenom pár.”

To vše mě udržuje v klidu i střehu zároveň, zatímco pozoruju barmana, čtyřicetiletého archeologa, jak si povídá s plešatým odborníkem na antickou tragédii. “A celé se to vyvinulo z dithyrambů,” řekne odborník už potřetí, čímž mě přiměje přistoupit k baru a objednat si okurkový sorbet. “Mopsos zemřel v Lybii,” řeknu jim a oba se zatváří překvapeně. U vedlejšího stolu právě nějaký chlapec nahlas do telefonu kohosi naviguje: “Dojdeš na takový náměstí, není tam nic, jen fízlovský auta, přejdeš jeden podnik, druhej, a ten třetí to je, tam sedíme. Není tam jinak nic, jen fízlárna a ty auta, a naproti tomu to je.”
“Jakej Mopsos?” zeptá se archeolog.
“Co se stalo v Lybii?” zeptá se odborník.
“Argonautica,” zašeptám bezděčně.
“Co nebo kdo to je?” vyhrknou, a já vím, že nezbývá moc času. Rozhodně není čas na přednášku o epické básni, která vznikla ve třetím století před naším letopočtem, a rozhodně nemá smysl je upozornit, že omíláním téhož nikomu nenamluví, že jsou těmi, za něž se vydávají, ustoupím o krok, ale kdosi mi přes hlavu přehodí pytel, nevidím nic, cítím jen silný závan pracího prášku.

“…kolikrát to mám vysvětlovat, Café Sinistra, nemá to vývěsní štít a scházej se tu divný lidi, teď to skoro vypadá, že tu někoho unášej, štěstí, že je tu ta fízlárna, takže je hned chytěj, no prostě, jinde bylo plno, tak pojď sem.”

sonet mileniál

zapadla obloha, není práce,
vytekla pračka, má generace
stejně už za nic moc nestojí

začněme novou. nestor jí
kus dobytka v mém pokoji
a je plný odpadků.
je v prdeli už od pátku.

kde není byt, tam není porno,
můj život stojí za adorno,
a kdo mi to teď vyřeší?
je zima. hledám přístřeší.

ať už jsi kdokoliv, oroduj za nás,
život se nevzdává, dokud je xanax.