To bylo v synagoze v Liptovském Mikuláši, kde mě tak zvláštně zaklela dánská pefrormerka, jejíž jméno už zase nevim. Když jsem si šla pro bundu a cestou zpátky si zapálila cigaretu, po jednom šluku jsem zjistila, že už to dál nechci a zahodila ji do kanálu. Pak jsem zas dostala hlad jak normální člověk. Ale vlastně ještě předtím jsem si v sekáči koupila šaty, abych nevypadala jako vágus. Nikdo na světě nám nestojí za to, abychom se ničilx, udivuje mě, že jsem si třeba tejden myslela, že to tak je.