To nic, jenom jsi tu nebyla, když jsem to potřeboval

Jeden večírek vystřídal druhý, mám rozstřílený hrudník jako už mnohokrát – cigarety, city, noční tramvaje, hluk, policie, ticho. Olga kupuje ve večerce piva, jedno, zteplalé, jí ale sletí na zem a začne stříkat po celém krámě. Vykopne ho ven, s jekotem ujistí prodavače, že tu plechovku zaplatí, pivo letí na chodník někde před Dům U Bezděků, a po trolejích mezitím projíždí kropicí vůz. Hned v závěsu pak policejní hlídka, která rozpustí náš sedánek o pár kytarách a mnoha hlučných lidech.

Sedáme si proto na obrubník do boční uličky, sekuriťáci akorát vylezou na cígo, ječíme na ně ohleduplně, jestli jim nevadíme, ozve se jen nezřetelné “… šumák …” a my jedeme dál, zadky podložený Revuií Prostor a Plavem, grantovými žádostmi, smlouvami, to aby nás prdel nemohla zábst. I tak jí to nehrozí, je vlahý večer, jímž projíždějí antony a jiné policejní vozy.

Ostatní jsou moudří a zdrhnou včas domů, zůstanou jen dva. A že zrovna tihle dva, co. Jdeme k Sudu, já si jen odskočím, on si dá panáka, což nechápu, nebrali karty, a on má v ruce několik tisícovek, který mu vypliv zlodějský bankomat, chudákovi, na Lazarské už vidím, že mi jede slibná série tramvají, na jejímž chvostu bude i ta má, tou se dohrabu až na konečnou. “Já bych tě ještě na něco pozval”, ozve se, objetí, z nějž se k nelibosti druhého vymaním a, slovy Anči, když se učila řídit auto svého otce, jedu do píči.

V noční tramvaji mi těsně před konečnou přistane něco v klíně. Chlápek, který sedí na druhé straně vagónu, po mně laskavě pohodil své telefonní číslo na papírku. Položím ho do spárů mezi sedačkou a stěnou tramvaje, chlápek se kolem mně na konečný motá, a já se namotám k mladíkovi, který musí být o dost mladší než já, jdeme společně celou cestu, on zapadne do vedlejšího vchodu a já, s klíčema v ruce, rychle vbíhám do toho svého. Opodál svítí fízlárna, z níž se tentokrát policajti ani neobtěžovali vyjít, protože už neplatí noční klid ani povinnost nosit respirátor na veřejnosti, tak co by koukali, jestli se ženy, které před jejich ouřadem vystupují, dostaly v pořádku domů.