sonet 2015

Dvě feny oblízly své fleky na děloze.
Přece už taky chtějí spát.
(Zbyl modrý sál a touha dorůstat,
a vprostřed kloubů krása z pertinence.)

Svalí se spolu. Sper ty věnce.
Pamatují si to, co mléko.
Zapomněly už to, co lasice.
Čumáky pod lampou tajně svléknout.
S nocí se pohladit. Nad ránem hlásit se.

Pardon, ne zcela, neslyším váš parfém.
Slyším jen pájky. A mezi nimi pár fen,
vždyť z hrdel plivou už jenom své myomy.

S nocí se pohladí.
A ztratí my o my.

2015