Panna Marie Sevřená

Byla-li zavolána, odhodila koště a jako lasička přeběhla bosýma nohama ve své krátké spravované sukénce přes difuzéry, přívětivě se podívala a, utahujíc pevněji cípy šátku, ptala se pevně, ale hlasem vždy trochu zastřeným, jako nakřaplým: »Co poroučejí, vzácný pane?« Co jí bylo nařízeno, vykonala správně, po dvoře jen se kmitla, a v okamžiku byla opět v továrně zpátky.

Matěj Anastasia Šimáček

Toto dítě vypadlo ze Šimáčkovy Duše továrny a prošlo se mnou část Nuslí.