Mou nejhorší vrozenou vadou je chronický chaos.

Vyrovnala jsem před sebe Bourdieua s Calassem a divila se, z čeho je mi tak zle.

Poté jsem pojedla marcipán a jela domů zvláštní náhodou taxíkem.

V jednom zátahu ze mne během noci vypadlo 8626 znaků diplomky.

Tak jako když Robinson zvracel do světlíku v Hotelu Occidental (opakovaná četba Nezvěstného na mne zanechává následky) to ze mne padalo. “Už to skoro bude,” říkala jsem si, ale stále se ozýval pleskot včetně znaků.